www.JEDEMKOLEM.cz

Většina snů o cestování končí tím, že sami sebe přesvědčíte, že nemáte čas, odvahu nebo peníze. Jenže nakonec je to jen o tom, jestli to opravdu chcete.

Proč jet na motorkách, když jsou jistě pohodlnější a bezpečnější způsoby cestování?

Navzdory tomu, že cítíte všechny rozmary počasí, to má svý kouzlo a krajina na vás tak nějak víc dýchne. Na motorce už navíc nejste jen anonymní cestovatel, co se ztratí v davu. O to snadněji navážete kontakt s místní kulturou a lidmi. No a ty naše stroje k nám už patří, tak je nemůžeme nechat doma.

• Mirka

  Je jí 27, je obchodní zástupce nadnárodní společnosti. Má procestovanou Evropu, většinu autem, část na motorce. Ta je její velkou vášní a vyžívá se v překonávání svých limitů. Co nedokáže silou, dohání nadšením a optimismem. Jestli si svůj sen splní, bude první česká holka, která tu naši Zemi dokázala objet. Výzva je tady.

• Vojta

  Je mu 29, je IT inženýr, snílek, lenoch, rád fotí, natáčí a jezdí na motorce. Vždycky ho bavilo cestování a po loňské cestě na Pamír se zrodil sen, jet někam dál bez časového omezení a tak se nyní chystá nabalit motorku a s přítelkyní podniknout cestu svého života a naplnit tak to, co před dvaceti lety tak automaticky a s dětskou naivitou prohlásil před paní učitelkou a to sice, že by chtěl být cestovatel až vyroste. Navštivte jeho stránku: www.vojtechlavicky.cz

PROŽIJTE TO DOBRODRUŽSTVÍ S NÁMI!

Zajímá Vás co děláme a líbí se Vám to? Podpořte nás! Jsme vděční za povzbuzení, lajk naší facebookové stránky, radu kam se podívat a co nepromeškat, nebo třeba i kontakt na osobu, na kterou se můžeme v zahraničí obrátit. Zkrátka, všechno se počítá.

Chtěli byste nás podpořit i jinak? To samozřejmě neodmítneme. I zde se nabízí řada možností, kontaktujte nás a určitě něco vymyslíme.

Mirka a Vojta

http://www.jedemkolem.cz/blog/

http://www.jedemkolem.cz/qards/en/

Live Trip - zdárně ukončeno

Cesta povede skoro celým Americkým kontinentem a bude přibližně 45000 Km. Budeme se držet Panamerické dálnice. Začneme v Santiagu de Chile, motorky na nás již budou čekat ve Valporaisu, kde plují lodí o měsíc dříve. Podíváme se na taková místa jako jsou např. Ushuaia (nejjižnější město světa) Machu Pichu, posvátné jezero Titicaca, budeme se snažit neumřít na cestě smrti v Bolívii, přespíme na nejsušším místě světa – poušť Atacama, vyjedeme do výšek, které v Evropě nenajdete, dokonce si splníme další z našich snů – podíváme se na Rally Dakar… poplujeme lodí přes Karibik, okusíme pravou mexickou tequilu, zahrajeme si poker v Las Vegas, vyfotíme si Sochu Svobody v NY, uvidíme většinu národních parku USA a další…

Cíl naší cesty je Vancouver v Kanadě, kde ale náš životní výlet nekončí, ba naopak, začíná jeho druhá část.

Ve Vancouveru zůstaneme pár měsíců. Budeme chodit do školy, abychom si zdokonalili angličtinu, poznali další zajímavé lidi, zkusili si život v jiné zemi, načerpali dalších životních zkušeností a taky si Kanadu samozřejmě procestovat.

A kdo ví, třeba z Kanady pojedeme domů zase na motorkách…

Sledovat muzete na Facebook - Lifetrip.cz

https://www.facebook.com/lifetripcz-963843626969596/

Nastal čas Vánoc, čas kapříků, vánočních stromků a dárků. Hodným dětem přinese dárečky Ježíšek, hloupým Santa a naší redakci Roman Poledník. Díky panu Poledníkovi jsme dostali sadu hliníkových kufrů Big Husky na dlouhodobý test, kterým snad pomůžeme řadě motocestovatelů při rozhodování, do čeho své propriety zabalit. Konkrétně máme k dispozici boční kufry a obří 60l topcase.

Kufry jsou vyrobeny ze slitiny vysokopevnostního hliníku o tloušťce stěny 2 mm. Spoje jsou realizovány svárem i nýty. V místech svárů, tedy na sražených hranách, je navíc hliníkový plech přeložen přes sebe. Tím v tomto při nehodách nejrizikovějším místě vzniká stěna o tloušťce 4 milimetrů! A aby odolnosti při pádu nebylo málo, každý roh je osazen kovovou patkou o tloušťce dalších 2mm. V patkách na dolní podstavě kufru jsou zapuštěny gumové packy, chránící poškrábání dna při manipulaci po zemi.

Boční kufry jsme zvolili o objemu 40l, v nabídce jsou ale i objemy 33l a 46l. Víka jsou spojeny s korpusem pomocí dvou jednoduchých pantů, který sice znemožňují úplné sundání víka a jeho využití na jiné činnosti – typicky jako podložku, tác atd.,ale na druhou stranu ho alepoň nikde nezapomenete, neztratíte (už se vidím jak ho někde zašantročím a pak hystericky hledám, u mě klasika). Na horním víku se nachází čtyři oka pro upevnění nejrůznější bagáže a i v krytkách rohů jsou menší očka – pro připevnění speciální tašky. Zamykání víka je vyřešeno klasickou petlicí se zámkem. Víko je zapuštěné, což znamená, že je v zákrytu se stěnou kufru, nikde nic nepřečnívá. Díky zapuštění víka je vrchní okraj korpusu trochu vsazen dovnitř do prostoru kufru. Díky tomu se možná bude obtížněji vyndávat taška s věcmi (zatím pouze domněnka, ověříme ji až časem), na druhou stranu toto vsazení zvyšuje pevnost a odolnost vrchní části korpusu při možné havárii. Utěsnění proti vodě je realizování nalepeným těsněním na okraji korpusu a pěnovou vložkou vlepenou do vnitřní strany víka. Dále jsou všechny spoje materiálu utěsněny proti vlhkosti silikonem.Uchycení kufrů na nosiče je provedeno standardním systémem puků.


Topcase jsem zvolil prostornější – často vozím fotografickou výbavu a ta zabírá vskutku spoustu místa. Zvolených 60l bude myslím dostatečných. Konstrukčně je řešen stejným způsobem jako kufry boční, jen zamykání je díky jeho šířce realizováno dvěma petlicemi. Oproti bočním kufrům mi přijde podstava topcase vyrobena ze slabšího materiálu. To ale nebude na škodu, přeci jen dno kufru není při pádech nijak moc zatěžováno a hlavně při montáži na plotnu se na něj montuje ještě protikus zmíněné plotny, tvoří jej další 2mm plát hliníku, ten jej vyztuží dostatečně.


Ke kufrům lze dokoupit od stejné firmy další vybavení. Ať už to jsou nepromokavé tašky do kufrů, které nejen že umožňuje pohodlné přenesení zabalených věcí do hotelu / stanu (nehodící se škrtněte), ale hlavně chrání oblečení od ušpinění od kufru (to je problém všech hliníkových kufrů – hliník časem špiní). V případě brutální havárie a zničení kufru zabraňují rozsypání věcí všude kolem. Další zajímavým doplňkem jsou tašky na víka kufrů. Jedná se o expanzní tašky, umožňující zvětšení svého rozměru z 12cm výšky o dalších 10cm. Svým umístěním na víkách kufrů je vidím jako ideální obal na převoz vaků na vodu nebo kempingového vybavení. Tyto brašny lze díky všitým batohovým zádům využít i jako zavazadlo na pohyb mimo motocykl. Na kufry lze také namontovat držáky nejen na klasický 2 litrový kanystr, ale i na kanystr 3 litrový. U něj mě zaujala možnost propojit jej s přívodem paliva do karburátorů – rázem získáte při použití dvou těchto kanystrů 6l paliva navíc, což pro většinu strojů znamená zvýšení dojezdu o dalších 100km. A to se při některých cestách může hodit.


Kufry budou používány na motocyklu Suzuki DR 800 BIG, se kterým v příští sezóně absolvují nejen kvalitní silnice jižní Francie, ale i méně kvalitní cesty po Malé Asii, které by měly toto příslušenství řádně prověřit.

Převzato z časopisu Motoroute 6/2009

Romana Poledníka, majitele firmy BIG HUSKY znám už nějaký rok. Potkáváme se volně na různých akcích, jezdím k němu na setkání cestovatelů, které pořádá každoročně na Hartě v Jeseníkách. Když jsme se potkali letos na konci léta a on se zmínil, že má na vyvinutý nový model hliníkových kufrů, byla dohoda o jejich zapůjčení na test v MotoRoutu velmi rychlá. Moje kufry už měly za sebou skoro 100.000km a podle toho také vypadaly a mě čekal skoro měsíční pobyt v září na Ukrajině a tak se vše docela hodilo. Uplynulo sotva pár dní a pošťák zvoní u dveří s pořádně velkou krabicí. Kufry jsou tady. Nakládám je do auta a jedu do servisu za Honzou z BohemiaBiku, který mi mění ložisko v kardanu na motorce a seřizuje motor a vůbec se stará o to, aby motorka byla funkční. Slovo dalo slovo, je mi zapůjčen ponk, vrtačka a ostatní nářadí a jsem ponechám svému osudu při instalaci Romanových nových kufrů.

Musím konstatovat, že kufry od BigHusky udělaly za dobu své existence obrovský vývojový pokrok vpřed. Kufry jsou pevné, troufám si na ně dokonce i usednout, což při mé váze není až tak opominutelný fakt. Na všech rozích jsou instalované plastové rohy a tak žádné ostré úhly na vás nikde nekoukají. Víko je uchycené na pantu, nicméně pokud chcete, aby se víko dalo sundávat, není problém a kufry nebudou vybaveny panty, ale petlicemi na obou stranách. Osobně bych volil spíše víka, která se dají sundat, než-li odklápěcí, ale toto řešení je zcela individuální. Na víku jsou instalovány i úchyty na instalaci tašek, které dále zvyšují nejenom užitnou hodnotu kufrů, ale také jejich přepravní kapacitu. Horní hrana kufrů je osazena těsnícím gumovým profilem a musím dopředu prozradit, že do kufrů při všech průjezdech bahnitými kalužemi a brody na Ukrajině nezatekla ani kapka vody. Vnitřní strana víka je polepena izolační pěnou. Celkové dílenské zpracování kufrů je na vysoké úrovni, nýty i sváry jsou provedeny čistě a bezchybně. Kufry nejsou nijak těžké a tak vám jejich instalace nesníží zásadním způsobem užitnou nosnost motocyklu. Nesmím opomenout skutečnost, že v každém kufru je vložena taška ušitá přesně na míru. Taška je vybaveny přenosnými uchy a tak jsem si vyloženě užíval toho, že při spaní v civilizovaných podmínkách, tedy v penzionu na Koločavě jsem frajersky otevřel kufry, uchopil tašky a odkráčel se ubytovat, aniž bych musel mít plnou náruč věcí na osobní hygienu a převlečení. Nikdy jsem tašky v kufrech neměl a tak jsem byl velice pozitivně překvapený jejich kvalitou a tím, jak zjednodušily život.

Pokračuji v prohlídce balíku, který přišel. Součástí balení jsou i montážní prvky na stejném principu jako u kufrů od TouraTechu, tedy jakési „puky“, které vymezují polohu kufru vůči nosiči na motorce. Doplněné jsou sadou šroubů, matek a podložek. Nacházím i klíče od zámků na kufru. Samotná montáž kufrů je velice jednoduchá a rychlá a dokonce i já, který je pověstný svou schopností vyhodit elektřinu v pětipatrovém domě při opravě prodlužovačky, ji zvládám rychle a úspěšně. Kufry motorce vyloženě sluší a tak neváhám a dokončuji jejich zkrášlení samolepkou s krásným velkým psem, který je logem Romanovi firmy.

Samotný test na Ukrajině byl pro kufry zatěžkávací zkouškou. První dny byly v permanentním dešti, nicméně jak jsem poznamenal výše, kufry obstály se ctí a tak digitální zrcadlovka a ani oblečení nepřišly k úhoně. Když přestalo pršet, začal jsem s motorkou úspěšně na blátě a kamení padat. Musím však konstatovat, že ani několikeré odložení motorky na bok v blátě a kamení kufry nijak nepoznamenalo. Zůstaly pouze malé jizvy od kamenů. Na kufrech, respektive na jejich 100% funkčnosti se nezměnilo vůbec nic. Je tedy skutečností, že uchycení kufrů systémem, který je na nich uplatněn, se zcela určitě uplatní i na náročných expedičních cestách, kdy je nutno mít jistotu, že pád motorky na kufry tyto nijak nepoškodí.

Závěrem bych rád poznamenal, že jsem byl více než pozitivně překvapen kvalitou zpracování Romanových kufrů, jejich výdrží při mém zacházení a také tím, jaký rozsah doplňků lze u Romana na kufry zakoupit. A ač bych měl uvádět i negativa testovaného výrobku, tak musím konstatovat, že tentokrát jsem v testu žádné zápory nenašel. Pokud se budete chtít podívat na celý sortiment výrobků Romanovi firmy, včetně kufrů v celočerném provedení, koukněte na adresu www.bighusky.cz .

Petr Benke - redaktor časopisu Motoroute